Historie a současnost vinařství na Kyjovsku
První zmínky o vinařství na Kyjovsku pochází ze 12 století. Vinice byly zakládány na teplých svazích chráněných dnešními Chřiby. Po založení obce Kyjova, první písemná zpráva o Kyjově pochází z roku 1126, začalo vinařství vzkvétat nejen v Kyjově, ale i okolních obcích, protože Kyjovem vedla obchodní cesta. Do dnešního dne se uchovaly názvy některých viničních tratí jako jsou Kameníky, Stará hora, Vinohrádky, Lysá hora nebo Krátké. Vrchnost rozvoj vinařství podporovala, protože dostávala určenou část úrody. Měšťané Kyjova měli své vinice v bezprostřední blízkosti města, ale i ve vzdálenějších obcích, jak ukazují zápisy v gruntovní knize Strážovic. Na kyjovském panství bylo na dominikální půdě kolem 90 ha vinic v Bukovanech a Vřesovicích. V roce 1900 bylo na tehdejším okrese Kyjov 486ha vinic. V témže roce byla v Kyjově založena révová školka a vzorná vinice na podporu vinařství v kraji.
„Kdo rukou do vinohradu sáhne, tomu ať tato uťatá bude, kdo nohou vkročí, ať o ni přijde, a kdo celým tělem do vinohradu vejde, smrti propadá a na kůl před vinohradem naboden býti má, to pro strach ostatním“. To je artikule „horenského práva“, které mělo chránilo vinohrady proti zlodějům a platilo i v Dolních Rakousích. Z těch dob také známe další zvyky jako je „zarážení hory“ před dozráváním hroznů. Hotaři hlídali vinohrady a ani jejich majitelé do vinohradů nesměli vkročit. Pak se hora slavnostně „otevřela“ a úroda se mohla začít sklízet. Všechny tyto zvyky se i dnes dodržují a při slavnosti vinobraní se předávají na další generace.
Dnes patří Kyjov a jeho okolí do Slovácké vinařské podoblasti. Je jednou ze čtyř podoblastí, které tvoří vinařskou oblast Morava. Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých pozemcích. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot, takže se dosahují vína s výrazným odrůdovým charakterem.
Viniční tratě se odlišují od ostatních moravských vinařských podoblastí tím, že tu je mnoho vinic vysázeno i na těžkých půdách vzniklých z původních jílů. Jsou to půdy vododržné a réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. Do takových podmínek se dobře hodí všechny burgunské odrůdy a Sylvánské zelené. Daří se tu především Rulanskému bílému, Rulanskému šedému a Ryzlinku Rýnskému. Výborná vína jsou i z odrůd Muškát Moravský a Müller Thurgau. U červených odrůd má pak výborné výsledky Frankovka, Zweigeltrebe z nových odrůd např. Cabernet Moravia.
Kyjov je kulturním a společenským centrem. Mimo tradičních akcí, jako je stavění máje, dožínky či kyjovské Martinské hody, se každým čtvrtým rokem v Kyjově koná Slovácký rok. Snad nejstarší národopisná slavnost s věhlasem bezmála po celém světě. První ročník uspořádali kyjovští sokolové v srpnu 1921 v rámci 50. výročí založení Sokola a věhlas tohoto svátku folkloru přivedl do Kyjova i takové umělecké osobnosti jakými byli Leoš Janáček, Úprka, Antoš Frolka a další.
Vinařské stezky spojují okolní obce a vytváří trasu vedoucí kolem vinic a vinných sklepů. Na kole se dostanete na místa rozkvetlých luk a zelenajících se strání. Dojedete na zámek v Miloticích, ke zřícenině hradu Cimburk nebo na Buchlovický zámek. Přímo Kyjovem prochází mimo jiné Kyjovská vinařská stezka nebo Moravská vinná stezka.
Mezi nejznámější vinaře Kyjova a blízkého okolí patří Štěpán Maňák ze Žádovic, Josef Dufek ze Svatobořic-Mistřína, Václav Šalša z Kyjova, Josef Polášek, Tomáš Krist nebo Miroslav Ježek. Jejich vína je možné ochutnat a koupit v Kyjovské vinotéce na Svatoborské č. 26, která je regionální vinotékou a nabízí vína především místních vinařů a okolních firem jako Livi Dubňany, Neoklas Šardice nebo Templářské sklepy Čejkovice. Vinný sklep U Navrátilů nabízí řízené degustace mladých i archivních vín s možností zajistit stravování, ubytování i posezení u vína s cimbálovou muzikou.
Kyjovské informační centrum na ulici Svatoborské (vedle vinotéky) poskytne návštěvníkům další informace o akcích kulturních, sportovních, o historii i současnosti dnešního Kyjova.
